Shadow Hills RPG
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Warehouse

3 posters

Goto down

Warehouse Empty Warehouse

Příspěvek pro Admin Sun Dec 30, 2018 6:38 pm

Warehouse 5kvUC

Několik starých, dlouho nevyužívaných skladovacích prostor nakonec nalezlo způsob, jak stále fungovat. James Scott Carpenter proměnil toto dříve drogovými závisláky a bezdomovci využívané místo jako svou možnost výdělku - pořádání ilegálních zápasů. Kombinace nebezpečí v podobě lidské touhy dokázat si první místo v žebříčku a touhy nadpřirozených ukázat jim pravý opak? Ta vydělává a přitahuje pozornost tím správným způsobem. Aby se uchránil před policejní razií, mění místa pořádání - vždy zašle sms zprávu s údajem kdy a kde. A za kolik.
Admin
Admin
Admin

Posts : 40
Join date : 16. 12. 18

https://shadowhills.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Warehouse Empty Re: Warehouse

Příspěvek pro Richard Ecclestone Sun May 26, 2019 9:09 pm

Richard zastavil motorku v tieni jedného z mnohých opustených skladísk, ktoré sa nachádzali v blízkosti mesta Shadow Hills a kedysi, ešte počas vojny alebo krátko po nej či pred ňou, slúžili svojmu vznešenému účelu ako malá skládka, kde ľudia i korporácie odkladali veci na neskoršie použitie. Väčšinou sa však stávalo, že čo sa tam raz uložilo tam aj zostalo a sadal na to prach, dokiaľ nejaký odvážlivec nerozbil zámku a nezobral všetko, čo uniesol. V dobe svojho strážcovstva, keď behával po strechách v zelenom sťa Robin Hood, párkrát musel zastaviť aj takéto individuá alebo sa ocitol v ich situácií a musel sa do takýchto miest dostať. Zo všetkého, čo videl, usúdil, že väčšina týchto skladísk je už prázdna, vykradnutá, rozbitá, poničená a dnes slúžia absolútne iným účelom ako pôvodne. Dnes to boli provizórne obydlia pre sociálne slabších, skrýše, kde ľudia zahadzovali dôkazy, bunkre, kde sa mohli skryť presne ako aj on v pivnici podobnej budovy má uložené svoje poklady. No len pred pár hodinami sa mu do uší dostali novinky o ďalšom využití týchto priestorov a Richard sa musel nechápavo čudovať, ako je možné, že o tom za sedemdesiat rokov ani raz nepočul. Teda...počul o tom, ale boli to chýry, šepkanda a jemu ako Arrowovi nikto nechcel nič prezradiť a ako on sa bál vyzvedať, aby sa neprezradil a neohrozil napríklad Jasona. Preto to vypustil zo svojho hľadáčika aj hlavy a až dnes, keď stanicu navštívil jeden z lovcov poverených ochranou oblasti Shadow Hills, sa tento chýr znovu priblížil jeho osudu - dokonca viac ako kedykoľvek predtým, pretože tentokrát dostal bližšie informácie a dokonca adresu. Pravda o zápasoch a bojových klietkach medzi nadprirodzenými bytosťami bola na dosah. Len čo skončil v práci, okamžite vyrazil na to miesto na svojej motorke. Zaparkoval ju aspoň dva bloky od miesta niekde, kde ju tak ľahko nenájdu, a potom sa tam vybral pešo. Snažil sa pôsobiť nenápadne, prirodzene akoby sa nič nedialo a veru, mohutný chlap oblečený v sivom tričku, hnedej koženke a modrých rifliach by sa bez problémov stratil v dave. Lenže tu žiadny dav nebol. Vlastne tu nebol nikto a okolo neho vládlo ticho, no jeho inštinkt otupel, a tak nevedel povedať, či je to ticho obyčajné alebo napäté ako ticho pred búrkou. Adresu si držal v hlave a keď zočil správne číslo a logo firmy, zamieril tam. Pre istotu ani neskúšal hlavný vchod, ale vybral sa zadným, no bol zamknutý. Poobzeral sa okolo seba, ale nikto tam nebol, a tak jednoducho chytil kľučku a o chvíľku zámka cvakla a on ako nehlučný tieň prenikol dovnútra a dvere znovu zamkol. Ocitol sa v tmavej chodbe, ale spoza rohu tieklo veľmi sporé denné svetlo, a tak sa tichšie ako myška vybral tým smerom vpred.
Richard Ecclestone
Richard Ecclestone
Demon - běžný démon

Posts : 9
Join date : 16. 12. 18
Location : Shadow Hills

Návrat nahoru Goto down

Warehouse Empty Re: Warehouse

Příspěvek pro Imogen C. King Mon May 27, 2019 3:25 pm

Majíc dneska trochu volnější den v práci, Imogen se rozhodla zapracovat na své databázi nadpřirozených DNA vzorků. Přeci jen, když se jí pod ruce dostane nějaký takový vzorek, respektive vzorek který vyhazuje nějaké divné výsledky, bude daleko jednodušší to prostě porovnat s něčím externím a ne nad tím bádat tři dny v kuse a pak vymýšlet důvody, jak to vysvětlit. Samozřejmě, ne že by ve městě došly vraždy a trestné činy, prostě dostala volné odpoledne a echo o tom, že v jednom skladišti bývají zápasy možná s nadpřirozenými tvory dostala od jednoho kolegy. Ačkoliv před tím, než jí dal adresu, dostala přednášku o tom, jak by tam neměla chodit, že je to nebezpečné, spíše než strach Imogen momentálně naplňuje silný pocit nedočkavosti a takové lechtavé nadšení. Přeci jen není žádný amatér, určitě by se odtamtud dostala, alespoň to si celou cestu namlouvá. Co se dopravy týká, zvolila kombinaci teleportace kam až to zná a chůze podle mapy dál, aby se trochu provětrala. Ve větším batůžku z "kůže" (takové té fake veganské, samozřejmě) má všechno potřebné nářadíčko, jinak má na sobě černé džíny a obyčejnou bílou halenku s dlouhým rukávem, přes kterou má přehozenou tmavě teple béžovou, taktéž "koženou" bundu a kolem krku pastelově růžový, tenký šátek, omotaný spíše z estetických důvodů, než pro potřeby tepla a izolace.
Jakmile dojde na místo, bílé tenisky už patřičně zaprášené, přeměří si budovu s širokým úsměvem na rtech a ještě jednou zkontroluje mapu na mobilu, protože přiznejme si, ztratila se několikrát. Chvíli to obchází, hledajíc nějaký vchod, který není zablokovaný nebo zamknutý, no nakonec se naprosto impluzivně rozhodny dveře vyrazit. Protože proč by ne, že, vevnitř určitě nemůže být někdo, kdo by jí chtěl ublížit, to jen tak lidi nedělají. Naivní, jako vždycky. Opatrně vleze dovnitř, srdíčko se jí ještě víc rozbuší, snad i konečně strachy, protože tak nějak cítí, že tam není sama. No, zpět to vzít nejde, ty dveře už jsou zničené, takže si vydechne, narovná se a rozhlédne se tmou v dálce - z vyražených dveří jde dovnitř světlo, druhý zdroj světla ale vidí někde v dáli, a tak se rozhodne tam vlézt - první ale na mobilu zapne baterku, aby se nezabila (jako kdyby jí snad pád na zadek mohl ublížit), a tiše si zapláče nad tím, že má ty bílé tenisky už skoro černé - inu, její blbost.
Chvíli jde tmou, svítíc si jen teplým, žlutým světlem, myšlenky jí občas utečou k tomu, že tady je určitě plno bakterií a plísní a podobných super věcí, které by mohla ovzorkovat - teoreticky, kdyby dokázala přiřadit něco specifického odsud ke vzorkům z nějaké vraždy, mohla by tak dokázat, že se stala tady - nebo možná je to velká hromada sci-fi blbostí, kdo ví.
Imogen C. King
Imogen C. King
Angel - grigori

Posts : 6
Join date : 14. 02. 19

Návrat nahoru Goto down

Warehouse Empty Re: Warehouse

Příspěvek pro Richard Ecclestone Mon May 27, 2019 4:10 pm

Prešiel poza roh a oči mu hneď oslepilo jasnejšie denné svetlo, hoci tu stále vládlo trošku šero. Zastal, zažmurkal a nechal oči sa trochu adaptovať a až potom vyšiel z chodby do pred ním sa otvárajúceho priestoru, ktorý musel byť veľmi široký podľa toho, ako z oboch strán zmizli steny a on sa ocitol v prázdnom priestore. Chvíľku mu trvalo, kým sa zorientoval, ale napokon ani nemusel, pretože slniečko sa na chvíľku dokázalo predrať skrz mraky a zaliať celú jednu miestnosť svojím svetlom skrz diery v hrdzavej kovovej streche či skôr jej zbytkoch. Richard sa začal obzerať, ale nevšimol si vôbec nič nezvyčajné: kopa špiny, bordelu, odpadu a starého šrotu. Všetko nasvedčovalo tomu, že tu už roky nikto nebol. Ale zlú adresu mi určite nedali, pomyslel si, ignorujúc otázku, či to nie je nejaká pasca zo strany lovcov. Vedel však, že nie, nemohla byť. Už vyše roka žije pokojným životom, kedy poľavil v ostražitosti a mali nekonečné množstvo príležitostí pokúsiť sa ho zavraždiť. Ak to neurobili doteraz, teraz to už určite nehrozí. Ak teda táto možnosť odpadla a on má istotu, že neklamú, potom je na správnom mieste a treba sa začať obzerať o niečo detailnejšie. Viac sa pozeral pod nohy, skláňal sa nad zem a obzeral si podozrivé miesta alebo kopy, hľadal nejaké stopy v prachu, kvapky krvi alebo papier, lístky, čokoľvek, čo by mu dokázalo, že tu niekto bol. Lenže čím viac hľadal, tým viac sa mu potvrdzovalo len to, že vyšiel z cviku. Už zabudol, aké to je niečo zisťovať a hľadať, čertovsky moc spohodlnel. Bol hasič a teda si udržiaval reflexy ako-tak svieže, ale inak dosť poľavil vo všetkom, čo predtým považoval za pohodlné. A to sa mu ani trochu nepáčilo. Dostával sa práve viac do stredu celého priestoru, keď mu oči padli na kopu starého haraburdia a na jeho kraji, na zemi, bola zaschnutá červená farba. Ale bola to farba alebo...? Stihol spraviť len tri rýchle kroky, keď hrobové ticho, ktoré tu doteraz vládlo aj napriek tomu, že kráčal hore-dole, bolo prehlušené akoby ranou z dela. Chlpy na rukách sa mu postavili dupkom z dôvodov, ktoré mu unikali, ale jedno mu bolo jasné: už tu nebol sám. A aká je pravdepodobnosť, že na takto opustené a konkrétne miesto prídu v tom istom čase dve osoby nezávislé od seba? Nebol idiot, na náhodu neveril a matematika tomu určite tiež nedávala vysoké šance. Niekto ho musel sledovať, lenže on nebol včerajší. Spohodlnel? Áno, ale napriek tomu by dokázal v súboji poraziť väčšinu protivníkov, ktorí by sa proti nemu postavili. Obzeral sa okoloseba a hľadal potenciálny úkryt. Už predtým si všimol schodisko vedúce na čosi ako rýchlo zmontovanú galériu, kde sa ešte nestihol dostať, lenže bolo kovové a on neveril, že by pod jeho váhou nezačalo vŕzgať. Preto sa s minimálnym hlukom presunul na vzdialenejší a tmavší koniec priestoru, kde sa nachádzal jeden z hrubizných nosných pilierov - dosť hrubý nato, aby sa zaňho dalo dobre ukryť aj mužovi Richardových rozmerov. Skryl sa tam a čakal, kto sa objaví. Veľmi rýchlo začul hromženie a kroky, tiché našľapovanie, ale nezdalo sa, že si daná osoba dáva pozor. Zrejme nevedela, že je tu. Veď ja viem, prečo som tie dvere zamykal! Bol veľmi zvedavý, kto sa objaví...
Richard Ecclestone
Richard Ecclestone
Demon - běžný démon

Posts : 9
Join date : 16. 12. 18
Location : Shadow Hills

Návrat nahoru Goto down

Warehouse Empty Re: Warehouse

Příspěvek pro Imogen C. King Mon May 27, 2019 10:59 pm

Imogen si to dál šlape tmou, občas jí pozornost uteče k instagramové notifikaci na obrazovce mobilu. Multitasking, skvělý nápad, ne? Jen to rychle zkontroluje... a už se ozývá rána, jak Imogen začne jít úplně křivě a ramenem narazí do zdi. Ozve se tiché vypísknutí bolestí, div jí mobil nevyskočí z ruky. Chvíli jen tak stojí na místě, promne si rameno a rukou zkontroluje, že přes tu bundu si ta neudělala žádný krvavý šrám. Jinak je bunda trochu špinavá, ale nic, co by se nedalo napravit - alespoň se poučila a dál už kráčí trochu pozorněji. Ne tak, že by nechtěla, aby ji někdo slyšel, ale tak, aby se znova nevysekala. Postupně se dostane do otevřeného prostoru skladiště a při dalším nádechu se prudce zastaví a ztuhne. Oukej, totálně tu není sama. Panika. Dobře, ne panika, co dělat - určitě je to nějaký ztracený bezdomovec, nebo nějaká jiná ztracená duše, která by teoreticky mohla potřebovat její pomoc. A ano, je pravda, že by možná měla být schopná skrze své schopnosti poznat co nebo kdo se tu nachází, ale proč by si věci ulehčovala práci zrovna takhle, když možná jde o život, žeano. Daleko důležitější je využívat schopnosti když je ovladač od televize moc daleko.
Každopádně by asi měla nějak zahájit tuhle interakci, jinak si budou navzájem tak divně dělat infarkty a tak. Není to úplně její forte, ale proč by to nezkusila, povídání jí úplně nevadí. "Haló? Je tady někdo?" zavolá váhavě a rozmáchne se mobilem se světlem kolem sebe, ne že by někoho úplně viděla, ale prostě to cítí v kostech. Možná se ta cízí osoba stydí. "Ehm, já vám tu nechci narušovat cokoliv co tu děláte, to se vůbec nemusíte nechat rušit, já si tady jen otřu nějaké věci a tak..." začne vyprávět do prázdna uklidňujícím tónem, těžko říct jestli se snaží konejšit sebe, nebo tu cizí osobu. Pak se rozhodne udělat přesně to, co slíbila. Stáhne si batoh ze zad, vyhrabe čelní lampičku - Bůh pravděpodobně ví, proč ji nepoužila už na začátku -, posadí si ji na hlavu, nasadí si rukavice a za pas kalhot si zahákne krabičku s vybavením na odebírání vzorků a začne se pozorně rozhlížet kolem, překvapivě místo na zemi, kde je stejně určitě většina vzorků kompromitovaná, se začne dívat na nejbliží tlustý sloup, pričemž snad pro vlastní uspokojení si začne hmkat nějakou veselou melodii, opakujíc si v hlavě, že jí nic nehrozí a určitě bude všechno v pořádku, protože ačkoliv by charakterem nečekala, že jí někdo chce hnedka ublížit, její instinkty na ni křičí víc než gaydar na letním festivalu. Chlupy na krku jí stojí v pozoru a i když se snaží soustředit na prohlížení detailů nosného sloupu, rozhodně jí polovina pozornosti ubíhá ušima k posouchání toho, kde se co šustne. Opatrně vytáhne jednu věc na sbírání vzorků, takovou tu co vypadá jako uchošťour ve zkumavce, opatrně to odšroubuje a vatovou stranou přejede flek na sloupu, asi dva metry nad zemí. Možná to nic není, možná to něco je, kdo ví, její tušák jí říká, že by to něco mohlo být, určitě jí to tvrdí i její forenzní znalosti.
Imogen C. King
Imogen C. King
Angel - grigori

Posts : 6
Join date : 14. 02. 19

Návrat nahoru Goto down

Warehouse Empty Re: Warehouse

Příspěvek pro Richard Ecclestone Tue May 28, 2019 3:36 pm

Richardove očakávanie zase výrazne prekonali realitu, čo ho celkom milo prekvapilo, pretože očakával, že spohodlnel až tak, že podcení všetko, čo sa podceniť dalo. Čakal, že za ním pošlú nejakého veľkého a silného chlapa, chodiacu horu svalov a testosterónu, ktorá by ho mala zlomiť na dve polovice, len čo by sa mu dostal pod ruky, lenže to sa ani zďaleka nepribližovalo realite: teda pokiaľ to mladé dievča nedokázalo meniť podoby. Všetko bolo možné, meničov na svete bolo stále viac než dosť a ktovie, koľko ich bolo ešte neodhalených, lenže tak dobre zinscenovať vlastnú nešikovnosť nemohlo byť možné. Všetky podozrenia a obavy sa rozplynuli ako para nad hrncom. Vesmír a matematická pravdepodobnosť ho zradili a zdalo sa, že skutočne sa tu objavili dvaja ľudia v jednom čase - a nezávisle od seba. Taká situácia bola jednoducho nemožná, ale predsa sa stala. Ako je to možné? Richard veril na absolútnu moc osudu, ale...nuž...nie všetko, čo sa stalo, muselo mať hneď nejaký vyšší význam, proste sa to stalo. Tam to začínalo i končilo zároveň. Chvíľku sa ešte mlčky skrýval, opretý o stĺp a v podstate sa ani nesnažiaci o utajenie, ale očividne bol schovaný lepšie než predpokladal, pretože si ho slečna stále nevšimla, hoci od seba stáli asi dva metre. Bolo mu z toho už trochu vtipne. „A čo vás priviedlo k tomu, aby ste si tu otierala nejaké veci?" Prerušil Richard z čista-jasna a bez akéhokoľvek varovania ticho, ktoré tu vládlo, a pomaly sa vynoril z tieňa stĺpu do denného svetla. „Je to dosť netypické miesto pre takú mladú slečnu. A mohlo by byť aj nebezpečné... Niežeby som sa vyhrážal, ale opustené sklady nikdy nič dobré nepriniesli." Poznamenal len tak mimochodom, ignorujúc fakt, že ak sa tu odohrávali tajné zápasy, pokojne o tri budovy ďalej mohol iný, veľmi podobný opustený sklad použiť nejaký zamilovaný pár, ktorému jednoducho neprijali hviezdy. Všetko bolo možné a dnešná mládež nemala ktovieaký morálny kódex...
Richard Ecclestone
Richard Ecclestone
Demon - běžný démon

Posts : 9
Join date : 16. 12. 18
Location : Shadow Hills

Návrat nahoru Goto down

Warehouse Empty Re: Warehouse

Příspěvek pro Imogen C. King Fri Jun 21, 2019 2:47 am

Protože tak nějak opravdu tušila, že tam není sama, náhlé přerušení hrobového ticha ji nijak nevyděsil. Dál si v klidu zkoumala fleky na sloupu a na zemi, jen koutkem oka přejela cizince, uvažujíc nad vhodnou odpovědí. "No," ušklíbne se zvesela, "to se neříká," vypadne z ní s poťouchlým výrazem ve tváři a otočí se od sloupu, aby si prohlédla zbytek místnosti. Za tu poznámku o nebezpečí se cizinci dostane takový ten 'aww' pohled, jako kdyby bylo hrozně rozkošné, jak si myslí, že by se jí mohlo něco stát. "Já jsem si celkem jistá, že tam seshora mě hlídají," odvětí po krátké pauze na přemýšlení a hrdě se podívá nad sebe, jako kdyby se naivně chtěla podívat až do nebe. Pak zase přenese svou pozornost na okolí, pomalu se dá do pohybu. Nejde nikam specificky, spíše se tak prochází pomalu kolem, pohledem zkoumá všechny možné zákoutí a spíše čeká, až dostane nějaké znamení, nebo spíše pocit, že by někde mohlo něco být. "A vy tady děláte co, smím-li se zeptat?" ozve se více méně spíše ze zdvořilosti než ze sžíravé zvědavosti, ačkoliv ji to rozhodně zajímá. "A když už jste to načal, vy se snad nebojíte, že by se vám mohlo něco stát?" rýpne si trochu rozpustile, protože cizince jen těžko vypadá jako někdo, kdo by se bál, nebo kdo by neměl vůbec šanci se o sebe postarat. "Přeci jen, jak jste sám řekl, může to tu být nebezpečné," dodá důrazně a vesele se zaculí, jako kdyby to byla hrozná sranda, že. Popravdě první, co ji u 'nebezpečné' napadne není to, že by jí někdo mohl ublížit. "Určitě se tady dá chytit plno infekcí a nemocí..." zapřemýšlí nahlas a dřepne si na zem k jednomu z mnoha fleků, chvíli ho prohlíží, dokonce do mělké tekutiny na zemi zaboří dva prsty a chvíli se v tom rýpe, načež pak začne zase sbírat. "Každopádně pokud jste dobře proočkovaný, určitě vám tady nic nehrozí, že," dokončí myšlenku krátce po dokončení sbírání a zase se postaví. "Mimochodem, já jsem Imogen. Podala bych ruku, ale no… fuj" zaculí se jako malé dítě a promne prsty o sebe, aby ukázala, že je má od zatím neznámé substance celé upatlané. Natolik ji to rozptýlí, že na to chvíli zaujatě zírá, jako kdyby úplně přestala vnímat okolí, pak vytáhne čistou rukou pytlík z kapsy, vloží do něj rukavici a nasadí si čistou.
Imogen C. King
Imogen C. King
Angel - grigori

Posts : 6
Join date : 14. 02. 19

Návrat nahoru Goto down

Warehouse Empty Re: Warehouse

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru